Jaroslav Ježek 

25.9.1906 Praha - 1.1.1942 New York, český hudební skladatel, klavírista a džezový kapelník. - Od dětství byl postižen vážnou oční chorobou. Přes tuto indispozici studoval v letech 1924-27 na pražské konzervatoři (skladbu u Karla Boleslava Jiráka, 1891-1972). Pokračování na mistrovské škole pražské konzervatoře v letech 1927-29 (skladbu studoval u Josefa Suka, 1874-1935) přerušil studijním pobytem v Paříži (1927-28), kde se seznámil s evropskou hudební modernou. Ježek se přiřadil ke skladatelům využívajícím v symfonické a komorní hudbě prvky džezu. Sám za své nejvýraznější inspirační zdroje označil díla francouzských skladatelů Erika Satieho (1866-1925) a Dariuse Milhauda (1892 až 1974), rozhodným způsobem ho ovlivnila skladba Rhapsody in Blue  amerického skladatele George Gershwina (1898-1937). Džezové prvky v koncertní tvorbě ovšem Ježek uplatnil ještě před pařížským pobytem, roku 1927 v absolventské práci Koncert pro klavír  (věty: Fox. Tango. Charleston).

 Po návratu do Prahy zahájil Ježek trvalou spolupráci (1928-38) s Osvobozeným divadlem Jiřího Voskovce (1905 až 1981) a Jana Wericha (1905-1980) jako skladatel, hudební dramaturg a dirigent. Seznamoval českou veřejnost s džezem, který tvůrčím způsobem přetvářel, a vytvořil tak vzor české moderní džezové a taneční hudby. Ježkovo důkladné hudební vzdělání a nesmírná invence znamenaly jistotu, že česká moderní populární hudba dosáhla už na začátku svého vývoje vysoký standard, na který mohly navázat další generace.  Pro Osvobozené divadlo komponoval Ježek orchestrální skladby (předehry, baletní hudbu a písně). Písně sice byly součástí revuálních her (Golem , Caesar , Osel a stín , Kat a blázen , Balada z hadrů , Nebe na zemi , Rub a líc , Těžká Barbora , Pěst na oko ), ale brzy se staly nesmírně populární a vstoupily samostatně do dějin české populární hudby. Z jejich nepřeberného množství je třeba uvést alespoň skladby Tři strážníci , Bugatti step , Pochod stoprocentních mužů , Smutná píseň o Golemovi , Ezop a brabenec , Na shledanou v lepších časech , Život je jen náhoda , Klobouk ve křoví , Zlatá střední cesta , Šaty dělají člověka , Babička Mary , Proti větru , David a Goliáš , Co na světě mám rád , Vy nevíte, co je středověk , Ranní ptáče dál doskáče , Záleží na nás ; u mnohých se dá mluvit prakticky o zlidovění. Skládal i hudbu k filmům (Pudr a benzín , Peníze nebo život , U nás v Kocourkově , Hej rup! , Svět patří nám ). Kromě toho psal i koncertní klavírní díla (Bagately , Toccata , Sonáta ), komorní skladby (I. smyčcový kvartet, dechový kvintet), díla orchestrální a koncertantní (Fantazie pro klavír a orchestr ).

V roce 1939 Ježek emigroval před nacisty do USA. Nějaký čas žil v Pensylvánii, v New Yorku potom vyučoval klavírní hře a řídil Československý pěvecký sbor. Krajané se o něj pečlivě starali, ale i tak snášel Ježek emigraci těžce; s Amerikou se nesžil. Zemřel ve věku 36 let na selhání ledvin v městské nemocnici v New Yorku. Po konci války byly jeho ostatky převezeny do Československa a uloženy na Olšanském hřbitově v Praze. 

Z díla: Koncert pro klavír  (3 věty: Fox. Tango. Charleston), 1927; Nervy , balet, 1928; Skafandr , zpěvohra, 1928, (foxtrot Tři strážníci , pomalý valčík Zasu ); Sever proti Jihu , zpěvohra, 1930, (stejnojmenná orchestrální předehra, tango Mercedes, Pochod neutrálů ); Koncert pro housle a dechový orchestr , 1930; Fantazie pro klavír a orchestr , 1930; Dechový kvintet , 1931; Don Juan & Comp. , zpěvohra, 1931, (Bugatti step , tango Prodám srdce, Don Juan Waltz ); Golem , zpěvohra, 1931, (Pochod stoprocentních mužů, Smutná píseň o Golemovi ); Pudr a benzín , filmová hudba, 1931; Capriccio , pro klavír, 1932; I. smyčcový kvartet, 1932; Caesar , zpěvohra, 1932, (Pochod plebejců , foxtroty V domě straší duch, Ezop a brabenec , tango Kleopatra , rumba Evropa volá ); Peníze nebo život , filmová hudba, 1932; Robin zbojník , zpěvohra, 1932, (pochod Na shledanou v lepších časech , blues Proč nemohu spát, Polka speciálně aktuální ); Svět za mřížemi , zpěvohra, 1933, (slowfox Život je jen náhoda , rumba Devět řemesel ); Etuda , pro klavír, 1933; Bagately , pro klavír 1933; Osel a stín , zpěvohra, 1933, (orchestrální předehra Rhythm feet , foxtrot Civilizace , blues Klobouk ve křoví , foxtrot Zlatá střední cesta ); Kat a blázen , zpěvohra, 1934, (předehra Full Hand , slowfox Svítá , foxtrot Kat a blázen , pomalý valčík Když jsem kytici vázala , foxtrot Šaty dělají člověka ); Hej rup! , filmová hudba, 1934; U nás v Kocourkově , filmová hudba, 1934; Panoptikum , zpěvohra, 1935, (Babička Mary , pochod Proti větru ); Balada z hadrů , zpěvohra, 1935, (Hej, pane králi , rumba Potopa , blues Svět na ruby ); Symfonická báseň , 1936; Nebe na zemi , zpěvohra, 1936, (předehra Echo of music hall , foxtroty Nebe na zemi, Vousatý svět ); Rub a líc , zpěvohra, 1936, (blues Strejček hlad , tango O Španělsku si zpívám , foxtrot Prabába mé prabáby, Pochod optimistů ); Svět patří nám , filmová hudba, 1937; Těžká Barbora , zpěvohra, 1937, (foxtroty David a Goliáš, Tragédie vodníkova, Co na světě mám rád, Vy nevíte, co je středověk, Ranní ptáče dál doskáče ); Pěst na oko , zpěvohra, 1938 (Komedianti jedou , foxtroty Trojský kůň, Záleží na nás ); Rapsódie , pro klavír, 1938; Toccata , pro klavír, 1939; Sonáta , pro klavír, 1941; II. smyčcový kvartet, 1941.

 Literatura: Träger, J.: 10 let Osvobozeného divadla , Praha 1937; Jaroslav Ježek , New York 1942; Holzknecht, V.: Tak žil Jaroslav Ježek , Praha 1949; Holzknecht, V.: Život Jaroslava Ježka , Praha 1956; Holzknecht, V.: Jaroslav Ježek a Osvobozené divadlo , Praha 1957; Holzknecht, V.: Jaroslav Ježek , Praha 1982.