Zdeněk Fibich

21.12.1850 Všebořice - 15.10.1900 Praha, český hudební skladatel. - Od dětství projevoval výrazné hudební nadání, jako čtrnáctiletý dirigoval svou vlastní symfonii, o rok později začal komponovat operu. Po gymnaziálních studiích ve Vídni a Praze se věnoval hudbě; v Praze byl žákem Bedřicha Smetany (1824-1884), v letech 1865-67 studoval na konzervatoři i soukromě v Lipsku, roku 1868 v Paříži a v letech 1869-70 v Mannheimu. Krátce (1873-74) působil jako učitel hudby a sborového zpěvu v litevském Vilniusu. - Od roku 1875 až do své smrti žil v Praze, vyučoval soukromě kompozici a hru na klavír a věnoval se vlastní skladatelské tvorbě; pouze příležitostně vystupoval jako dirigent a dočasně působil v Prozatímním divadle v Praze jako druhý kapelník a sbormistr. - Teprve na sklonku života (1.3.1899 až 30.6.1900) byl postaven do nově zřízené funkce dramaturga opery Národního divadla v Praze. Jeho průkopnická dramaturgická práce se za tak krátkou dobu nemohla příliš projevit v praxi, nicméně s Fibichovou činností je spojen důraz na český a slovanský repertoár a angažování významných pěvců, například tenoristů Karla Buriana (1870-1924) a Otakara Mařáka (1872-1939). Také Fibichova manželka Betty (1846-1901) byla zpěvačkou, v pražském Národním divadle působila v letech 1881-91 (byla první Donnou Isabellou ve Fibichově Nevěstě messinské). - Vedle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka (1841-1904) byl Zdeněk Fibich nejvýznamnějším příslušníkem zakladatelské generace české novodobé hudby a představitelem českého novoromantismu, který obohatil hlavně v oblasti výrazové (o mytologické náměty, erotiku, tragičnost, baladičnost, přírodní lyrismus).

Těžiště jeho tvorby spočívá v dramatických a melodramatických dílech. Především v operách (Blaník , Nevěsta messinská , Bouře , Šárka ) vycházel z reformního díla německého skladatele Richarda Wagnera (1813-1883) a z vlivu Smetanovy programní hudby. Výsledkem Fibichových snah o vyvrcholení hudebního dramatu je melodramatická trilogie Hippodamie  (Námluvy Pelopovy , Smír Tantalův , Smrt Hippodamie ) na antický námět zpracovaný Jaroslavem Vrchlickým (1853-1912); představoval zcela samostatný a ve světové divadelní tvorbě ojedinělý útvar hudebního dramatu. Z koncertních melodramů jsou stále živé balady Štědrý den  a Vodník  na slova básní Karla Jaromíra Erbena (1811-1870). Fibich byl také autorem řady scénických hudeb (předehry Noc na Karlštejně , Oldřich a Božena ), skládal i kantáty (Meluzina , Jarní romance ), bohatá byla jeho písňová tvorba.

 Z hudby instrumentální byly úspěšné tři symfonie, symfonické básně (Záboj , Slavoj a Luděk , Toman a lesní panna ) a selanka V podvečer , jejíž část v úpravě Jana Kubelíka (1880-1940) se hraje pod názvem Poem . Z klavírních skladeb má ve Fibichově díle zvláštní postavení jeho hudební deník Nálady, dojmy a upomínky , soubor více než 300 bezprostředních odrazů životních dojmů, který skladateli sloužil jako zásobník hudebních nápadů.

  Z díla: klavírní trio f moll, 1872, premiéra 1873; Othello , symfonická báseň, vznik i premiéra 1873; Záboj, Slavoj a Luděk , symfonická báseň, 1873, premiéra 1874; první smyčcový kvartet, 1874; Bukovín , opera, premiéra 1874; klavírní kvartet, 1874; Toman a lesní panna , symfonická báseň, 1874, premiéra 1878; druhý smyčcový kvartet, 1878; Bouře , symfonická báseň, vznik i premiéra 1880; Blaník , opera, premiéra 1881; 1. symfonie F dur, vznik i premiéra 1883; Nevěsta messinská , opera, premiéra 1884; Noc na Karlštejně , předehra, dokončení a premiéra 1886; 2. symfonie Es dur, 1892, premiéra 1893; Bouře , opera, premiéra 1895; Hedy , opera, premiéra 1896; Šárka , opera, premiéra 1897; 3. symfonie e moll, 1898, premiéra 1899; Pád Arkuna , opera, premiéra 1900; Hakon , koncertní melodram na slova J. Vrchlického, 1888; Královna Ema , koncertní melodram na slova J. Vrchlického, 1883; Námluvy Pelopovy , scénický melodram na text J. Vrchlického, 1889, premiéra 1890; Smír Tantalův , scénický melodram na text J. Vrchlického, 1890, premiéra 1897; Smrt Hippodamie , scénický melodram na text J. Vrchlického, vznik i premiéra 1891; Slavnostní ouvertura , hudba k oslavě 300. narozenin J. A. Komenského, 1892; V podvečer , selanka (část v úpravě Jana Kubelíka Poem ), 1893, premiéra 1894; kvintet pro klavír, housle, klarinet, violoncello a lesní roh, 1894; Nálady, dojmy a upomínky , soubor více než 300 klavírních skladeb, 1892-99; Oldřich a Božena , předehra, 1898, premiéra 1899; Malířské studie , pro klavír, 1899.

 Literatura: Palla, H.: Hippodamie, trilogie melodramat , F. A. Urbánek, Praha 1894; Richter, C. L. (pseudonym A. Schulzové): Zdenko Fibich. Eine musikalische Silhouette , F. A. Urbánek, Praha 1900; Schulzová, A.: Zdeněk Fibich. Hrstka upomínek , Orbis, Praha 1950; Fibichova čítanka  (uspořádal Hubert Doležil), Praha 1930; Plavec, J.: Zdeněk Fibich, mistr české balady , Společnost Zdeňka Fibicha, Praha 1940; Nejedlý, Z.: Zdeňka Fibicha milostný deník , nové vydání Praha 1948; Očadlík, M.: Život a dílo Zdeňka Fibicha , Praha 1950.